TURISTIKA-OLAFEK

Statistické údaje hovoří o tom, že v současnosti v Evropské unii na cestovním ruchu přímo či nepřímo závisí 23,8 milionů pracovních míst, což reprezentuje

11,8 % celkové zaměstnanosti.

Další data informují, že turismus celosvětově pro 38 % států naší planety

představuje klíčový zdroj devizových příjmů. Svými přímými a nepřímými efekty se podílí cca 10,9 % na hospodářské výkonnosti EU, přičemž podle odhadů by v roce 2016 mohl tento podíl překročit 12 %. V této souvislosti Světová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization - WTO) působící v rámci soustavy Organizace spojených národů například uvádí, že se celosvětově mezi léty

1950 - 2000 jen rozsah příjezdového cestovního ruchu zvýšil přibližně 27krát

(z 25 milionů na 670 milionů příjezdů).

  Obdobně jako v dalších evropských zemích obliba turismu jako společenské aktivity v České republice dlouhodobě stoupá. Zejména v letech 1991 - 1995 byly zaznamenány rekordní roční přírůstky přijíždějících turistů nejen do České republiky, nýbrž i do dalších středoevropských států. Zatímco později došlo ke snížení počtu příjezdů do Maďarska a do Polska, v České republice jsme naopak ve stejném období zaznamenali téměř zdvojnásobení příjezdů turistů (z 3,38 milionů v roce 1995 na 5,48 milionů v roce 1998). Pozitivní trend pokračoval i v následujících letech. Počet přijíždějících návštěvníků (včetně takových, kteří u nás stráví pouze jeden den)se v roce 2004 zvýšil o 4,8 %. V roce 2005 se cestovní ruch na tvorbě hrubého domácího produktu podílel 13,8 % a vytvářel 12,9 % pracovních míst. Takřkaparalelně se zkvalitňovala i propagace cestovního ruchu. Aktivně jsou propagovánapředevším města, v nichž je koncentrována většina hotelových zařízení. Nicméně země střední a východní Evropy si pomalu začínají uvědomovat, že se jejich turistické hodnoty nacházejí i mimo velká města.

  I když masové cestování lze právem označit za jeden z fenoménů přelomu dvacátého a jednadvacátého století, z historického pohledu představuje aktivitu, jejíž počátky lze klást již do období rozvoje takových starověkých civilizací, jakými byly Sumerská, Perská, Egyptská říše a stát Féničanů. Jde tudíž o fenomén, který je starý více než čtyři tisíce let. Na evropském kontinentu je ovšem cestovní ruch mnohem mladšího data. Nicméně četné doklady o něm nacházíme v písemných dokumentech ze starého Řecka a Říma. Z té doby v Evropě pocházejí i první dochované popisy zemí a cest, mapy a cestovní průvodci. K podstatně dynamičtějšímu rozvoji cestovního ruchu ovšem začalo v kontinentálním a následně i v globálním měřítku docházet teprve od devatenáctého století. Tehdy na jeho vývoj pozitivně působila zvláště celková demokratizace společenského života spolu s rozvojem průmyslu a dopravy. Průkopníkem organizovaného cestovního ruchu a zakladatelem jeho

moderního pojetí byl především Angličan Thomas Cook. Nejrychleji se cestovní ruch rozvíjel teprve až od přelomu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století, kdy začaly být ve větším měřítku zakládány hotelové společnosti a řetězce. Zvláště od sedmdesátých let minulého století celosvětově příjmy z cestovního ruchu mnohonásobně vzrostly. Uvažujeme-li z globálního i z českého pohledu o cestovním ruchu jako takovém, lze konstatovat, že se vedle nesporně pozitivního vlivu na vytváření rostoucího počtu pracovních míst v obcích a v regionech :

- významně se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu

- pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu

- spolupodílí se na tvorbě příjmů státního rozpočtu

- má vliv na zvyšování příjmů místních rozpočtů

- přispívá ke stimulaci investičních aktivit